Všechno, co nás obklopuje - od nekonečné nebeské oblohy, přes obyčejný podzimní den až po sebemenší zrnka písku na staveništi v centru města - to vše lze vidět v různém světle. Doslova na každém rohu lze najít něco krásného, pokud máte oči otevřené a fantazii, která si chce hrát.
...nový svět, subjektivně odlišný od toho skutečného, přesto ale pro všechny stejný. Nechte se unášet! Brouzdejte realitami podle libosti:
...pročesávám svět. Na povrchu dneška potkávám ještě stále prosvítající včerejšky, ba přímo dávná léta. Krása zašlého neskončila s funkčností a trvá dál, stále krásnější a obohacená o poslední vzpomínky. Nelze než pomyslet... jak bude dnešní svět vypadat až se budou dívat zpět?
Akvadukt na hranicích národního parku České Švýcarsko z roku 1886, který přiváděl vody do nedaleké továrny. Celá vodní cesta byla tvořena tunely, náhony a akvaduktem přes Chřibskou Kamenici.
Vojenský areál poblíž Milovic, který sloužil už rakouské armádě začátkem 20. století a postupně vystřídal několik dalších vojsk, pomalu mizí z povrchu. Poslední byla sovětská armáda, která zde ubytovávala až sto tisíc obyvatel a odešla před 25 lety. Do dnešního dne zbyla jen hrstka budov, několik nápisů v azbuce a silnice, které se proplétají lesem, jenž vyrostl z okrasných stromů na dříve rušných ulicích armádního města.
V Olomouci, vedle ulice Velkomoravská se rozprostírá už dlouho let nepoužívaný vojenský areál. Stojí v něm velké skladištní a administrativní budovy, ve kterých nezbyly často ani dřevěné okenní rámy. Část areálu tvoří nákladové nádraží, které už přišlo o své cenné koleje a vysoká prázdná nástupiště prorůstá tráva. Jen v jedné budově je něco víc než rozbourané zdi a poházené cihly. Mezi knihami a šanony s prázdnými, vybledlými stránkami jsou tam k nalezení staré dokumenty v azbuce s nákresy nových sovětských strojů, které zřejmě právě dorazily po železnici z východu. Jinak zde už nezbylo nic, jen zašlá sláva předchozí éry.
Před sto lety stál v Holešovicích rušný obchodní přístav, který zásoboval blízké továrny materiálem. Napojení na železnici jeho význam ještě zvýšilo a vznikl komplex plný skladišť a zařízení pro transfer zboží mezi pevninou, vlaky a loděmi. Dnes je přístav plný lodí, některé odpočívají před svou další cestou, jiné už možná nikam nepoplují. Občasné zvuky z přilehlých skladišť naznačují pokračující lidskou aktivitu. Vládci jsou zde ale rackové a kachny, na zemi i ve vzduchu.