Všechno, co nás obklopuje - od nekonečné nebeské oblohy, přes obyčejný podzimní den až po sebemenší zrnka písku na staveništi v centru města - to vše lze vidět v různém světle. Doslova na každém rohu lze najít něco krásného, pokud máte oči otevřené a fantazii, která si chce hrát.
...nový svět, subjektivně odlišný od toho skutečného, přesto ale pro všechny stejný. Nechte se unášet! Brouzdejte realitami podle libosti:
...pročesávám svět. Na povrchu dneška potkávám ještě stále prosvítající včerejšky, ba přímo dávná léta. Krása zašlého neskončila s funkčností a trvá dál, stále krásnější a obohacená o poslední vzpomínky. Nelze než pomyslet... jak bude dnešní svět vypadat až se budou dívat zpět?
Vojenský areál poblíž Milovic, který sloužil už rakouské armádě začátkem 20. století a postupně vystřídal několik dalších vojsk, pomalu mizí z povrchu. Poslední byla sovětská armáda, která zde ubytovávala až sto tisíc obyvatel a odešla před 25 lety. Do dnešního dne zbyla jen hrstka budov, několik nápisů v azbuce a silnice, které se proplétají lesem, jenž vyrostl z okrasných stromů na dříve rušných ulicích armádního města.
Dnes opuštěný cínový důl Rolava (Sauersack) vybudovali nacisté v Krušných horách v roce 1940. Komplex sestával z dolu a přilehlé továrny na zpracování vytěženého cínu. Nejhlubší šachta dosahovala až 170 metrů a pracovaly zde stovky lidí z přilehlého okolí a také francouzští a ruští zajatci z blízkého tábora zajateckého tábora. V roce 1945 byla těžba i zpracování rudy ukončeno a důl od té doby postupně chátrá.
Akvadukt na hranicích národního parku České Švýcarsko z roku 1886, který přiváděl vody do nedaleké továrny. Celá vodní cesta byla tvořena tunely, náhony a akvaduktem přes Chřibskou Kamenici.
Akvadukt na hranicích národního parku České Švýcarsko z roku 1886, který přiváděl vody do nedaleké továrny. Celá vodní cesta byla tvořena tunely, náhony a akvaduktem přes Chřibskou Kamenici.